Kdy dostanete od zaměstnavatele odstupné?

Co je to odstupné

Odstupné lze definovat jako finanční kompenzaci, kterou vyplácí zaměstnavatel pracovníkovi ve chvíli, kdy s ním ukončuje pracovní poměr. K tomuto ukončení však musí dojít ze strany zaměstnavatele, nikoli zaměstnance. Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru a obvykle činí jednu až tři průměrné měsíční výplaty. To by mělo zaměstnanci poskytnout dostatečnou finanční rezervu než si najde nové zaměstnání. 

Kdy vzniká nárok na odstupné

Upravuje jej zákoník práce, ale ne vždy na něho máte nárok. Ten vám vzniká v následujících případech:

• Zaměstnavatel zaniká – firma jednoduše ukončí svou činnost nebo se dostane do likvidace, a proto je nucena propustit své zaměstnance.
• Firma se přesouvá do jiného města nebo státu – doposud jste pracovali ve Cvikově, ale zaměstnavatel tuto pobočku zavírá a místo toho otevírá větší poblíž Kolína. 
• Zaměstnanec se stane nadbytečným – firma jej tak potřebuje propustit, protože ruší jeho pracovní místo, nebo se jeho pozice zautomatizuje, což bývá běžné zejména u dělnických profesí.
• Zaměstnanec není schopný vykonávat svou práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud dostanete výpověď, pohlídejte si, aby v ní byl napsán jeden z výše uvedených důvodů. V opačném případě byste o možnost dostat od zaměstnavatele odstupné přišli.

Nárok vám nevzniká ve chvíli, kdy jste měli smlouvu na dobu určitou, která uplynula a nebyla vám dále prodloužena. Netýká se také dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Odstupné ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kterému v důsledku výkonu zaměstnání vznikla nemoc z povolání, stal se práce neschopným, nebo si přivodil pracovní úraz, musel doposud zaměstnavatel vyplatit odstupné, které dosahovalo dvanáctinásobku jeho průměrné měsíční výplaty.

S novelou zákoníku práce přišla v roce 2025 změna. Od letošního roku tak firmy nemusí tyto výdaje platit ze svého, ale odstupné bude hrazeno z pojištění zaměstnavatele jako náhrada nemajetkové újmy. Firmám se tak uleví, ale pro poškozené zaměstnance se nic nemění, protože jim stále zůstává nárok na dvanáctiměsíční odstupné. 

Výše odstupného

Výše odstupného závisí zejména na počtu odpracovaných let a rozhodném období. Rozhodným období se myslí poslední čtvrtletí, z kterého se stanoví průměrná výše měsíčního hrubého výdělku. Pokud tedy dojde k ukončení pracovního poměru v říjnu, rozhodným obdobím bude červenec až září. 

Tyto limity musí zaměstnavatel dodržet. Může ale pracovníkovi na základě svého uvážení a dobré vůle vyplatit i vyšší finanční částku. 

Odstupné a jeho zdanění

Odstupné podléhá dani z příjmů, tudíž se vám přičte ke zbytku příjmů a zdaní 15 %. Co se ale z něho neodvádí jsou odvody na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel tak ušetří a zaměstnanec dostane vyšší částku. 

Pozor! To ale neplatí v případech, kdy se zaměstnavatel rozhodne vyplatit odstupné, které nespadá do zákonných důvodů. V takovém případě budou strženy nejen odvody, ale také daň z příjmů.

Jak se dívá na odstupné Úřad práce

V předchozích letech platilo, že pokud jste dostali odstupné ve výši dvou platů, podporu v nezaměstnanosti začal Úřad práce vyplácet až od třetího měsíce. To se však v roce 2024 změnilo a nyní vyplácí Úřad práce podporu v nezaměstnanosti ihned od prvního měsíce bez ohledu na výši odstupného. 

Vrácení odstupného

Běžnou praxí je, že odstupné bývá vyplaceno společně s posledním výplatním termínem platu či mzdy po skončení pracovního poměru. Může ale nastat i situace, kdy se zaměstnanec do původní práce vrátí. Jako modelový příklad uvedeme paní Novákovou, které bylo zrušeno pracovní místo. Protože u firmy pracovala více než dva roky, dostala odstupné ve výši tří měsíčních výplat. Její nadřízení ale po dvou měsících zjistili, že zautomatizovat tuto pozici nebylo ideálním řešením, a proto se paní Nováková vrátila zpět. Musí proto vrátit odstupné za jeden měsíc.