Mladší generace mění pracovní trh

Mladší generace na trhu práce 

Mladší generace razantně mění trh práce. Mileniálové neboli generace Y (osoby narozené v letech 1981 - 1996) jsou zaměstnanci ve věku 30 – 40 let, kteří již nějakou profesní zkušenost mají. Oproti tomu generace Z (osoby narozené po roce 1997 a později) teprve přichází, nebo poměrně nedávno vstoupila do pracovního procesu a pomalu se začíná začleňovat. 

Obě tyto generace mají společné to, že vyrůstaly v jiných podmínkách než předchozí generace X (1965 - 1980) a baby boomers (1946 - 1964). Mladší generace rostou ve světě internetu, rychlého, a hlavně snadného přístupu k informacím, globalizace a velkého rozmachu digitálních technologií. Díky tomu jsou zvyklé na změny a rychlé tempo jim není cizí. 

Jejich hodnoty, očekávání i nastavení se liší. Zatímco starší generace často pracují ve firmě klidně 10 a více let, ačkoli jim příliš nevyhovují pracovní podmínky, mladší generace chtějí flexibilitu a pokud jim zaměstnání nevyhovuje, nehodlají v něm setrvat za každou cenu a jednoduše si najdou jiné. 

Co je to job-hopping

Job-hopping se dá přeložit jako časté střídání zaměstnání, což lze obvykle pozorovat u absolventů, kteří potřebují najít své uplatnění na trhu práce. Jak jsme ale již zmínili, mladší generace se toho nebojí ani později. U absolventů není tak nic neobvyklého, že v řádu 5 let vystřídají klidně 3 zaměstnavatele. 

Tento trend se ale nemusí vyplatit. Firmy začaly totiž měnit své chování a raději investují svůj čas i finance do někoho, kdo jim za pár měsíců neodejde. Návratnost investice do nováčka je totiž v průměru cca 2 roky – záleží na oboru. 

Pokud vám atmosféra firmy vyhovuje, ale chcete utéct kvůli lepším podmínkám jako je třeba možnost pracovat na home office či kvůli platovému ohodnocení, zkuste si tyto lepší podmínky vykomunikovat s nadřízeným. Třeba společně najdete kompromis a nebudete tak muset dávat výpověď. 

Může se job-hopping vyplatit?

Jednou z výhod může být získání cenných zkušeností, které pak dále využijete při kariérním růstu. Otázkou ale zůstává, zda se toho během roku či dvou naučíte tolik, abyste to dokázali následně zúročit. Co se ale job-hoppingu nedá upřít, tak absolventi alespoň poznají různé typy šéfů, kolektivů a pracovních prostředí, čímž možná zjistí, ve kterém chtějí, a nebo naopak nechtějí pracovat.

Kdy se job-hopping nevyplatí?

Personalistu sice váš životopis oslní, když uvidí vaše zkušenosti, ale to jen do té doby než zjistí, jak dlouho jste v předešlých firmách pracovali. Personalista nebude věřit, že zrovna na této pozici zůstanete, a tak dá přednost důvěryhodnějšímu kandidátovi. Pokud by vás přijali a začalo se propouštět, budete první, kdo dostane vyhazov, protože budete nováček. Zároveň si za krátkou dobu zaměstnání nestihnete polepšit ani finančně, ani kariérně. 

Proč mladí častěji mění zaměstnání?

Mladší generace nepovažuje změnu zaměstnání za stresující nebo za zásadní událost v jejich životě jako tomu bylo dříve. Berou to jako jeho běžnou součást, protože mají jinak nastavené nejen hodnoty, ale i očekávání vůči práci a zaměstnavateli. Důvodů, proč častěji střídají zaměstnavatele je hned několik a rozhodně za tím není lenost nebo nedostatek disciplíny. Mladí prostě jen reagují na to, co jim pracovní trh (ne)nabízí.

1. Práce jim nedává smysl

Mladší generace považuje zaměstnání za svou součást, nikoli za pouhý nástroj obživy. Z tohoto důvodu chtějí dělat něco, co jim dává smysl a co koresponduje s jejich hodnotami. Firmy, které se chovají neeticky nebo netransparentně, proto mladé zaměstnance častěji ztrácí, a to i v případě kdy nabízí hezké mzdové ohodnocení.

2. Pomalý kariérní růst

Mladí lidé chtějí vidět výsledky svého úsilí co nejrychleji. Chtějí se učit, posouvat, poznat svět a získávat nové zkušenosti. Pokud tedy cítí stagnaci a nevidí žádnou nebo téměř minimální možnost kariérního růstu, nečekají na změnu, ale sami ji udělají a ze zaměstnání odejdou. 

3. Nesoulad s work-life balance

Nová generace na trhu práce si velmi dobře uvědomuje důležitost duševního zdraví, osobního volna a času na koníčky a vztahy. Všech těchto hodnot si náležitě váží, proto home office, sick days, nebo pružnou pracovní dobu nepovažují za benefit, ale spíš naprostý standard. Nehodlají být k dispozici 24/7. Pokud mají volno, nebojí se odložit služební telefon a nechat jej zvonit. 

Najděte si práce z domova

Co to znamená pro zaměstnavatele?

Zaměstnavatelé musí na zvýšenou fluktuaci zaměstnanců, která pro ně představuje jak finanční, tak časovou zátěž reagovat a přizpůsobit se. 

Náklady se firmám zvyšují nejen náborem nových zaměstnanců, ale i jejich neustálým zaškolováním. Každá výměna pracovníka tak znamená jak časovou, tak finanční investici, přičemž pokud zaměstnanec odejde do roka, tato investice se nevrátí. 

Časté odchody navíc narušují vztahy a atmosféru ve firmě. Stálí zaměstnanci jsou pod tlakem, valí se na ně více práce a nedostatek pracovníků může komplikovat různé projekty, chod firmy a snižovat celkovou efektivitu. 

Na druhou stranu díky trendu častějších změn práce, mají zaměstnavatelé přístup k většímu okruhu uchazečů s různorodými zkušenostmi. Mladí lidé, kteří vystřídali několik zaměstnání přináší větší nadhled a kreativitu. 

Zaměstnavatelé tak musí přehodnotit své personální strategie, protože se už nemohou spoléhat na několikaletou loajalitu. Musí se více zaměřit na to, aby vytvořili pro nově příchozí zajímavé prostředí, které je ve firmě udrží alespoň pár let. Pokud se budou pracovníci cítit respektovaní, budou mít možnost růstu a práce jim bude dávat smysl, pravděpodobnost předčasného odchodu výrazně klesá.

Nová generace = nový trh práce?

Mladší generace se jednoduše nebojí riskovat a nenechají se pohltit strachem z nejistoty. Možná je to i tím, že je nesvazují závazky jako hypotéka nebo děti. Z tohoto důvodu si mohou dovolit případné experimenty – zkusit úplně jiný obor, začít pracovat jako OSVČ nebo jednoduše dát výpověď a doufat, že si najdou lepší práci.

To vše díky tomu, že se velmi dobře orientují na internetu, sledují online pracovní trh, v němž se vyznají a také si často vytváří síť kontaktů, která jim může dopomoci k jejich vysněnému zaměstnání. 

Vznikla generace, která se nebojí změn, nebojí se ozvat, ví co chce, má vysoká očekávání a rozhodně se nespokojí s málem. Na zaměstnavatelích teď je, aby se s touto realitou vypořádali a adekvátně na ni reagovali.