Pevná nebo pružná pracovní doba. O co vlastně jde?

Co je to pracovní doba

Jde o dobu, po kterou je zaměstnanec povinen, vykonávat práci pro svého zaměstnavatele, nebo musí být po tuto dobu na pracovišti připraven k výkonu svého zaměstnání. Pokud tedy pracujete od 8:00, nemůžete být v tento čas teprve v šatně a převlékat se. Z tohoto důvodu může zaměstnavatel požadovat, abyste do práce chodili o něco dříve. Doba převlékání se do pracovní doby rozhodně nepočítá. 

Rozvržení pracovní doby

Základní pracovní doba činí 40 hodin za týden. Existují výjimky, kdy může být kratší. Příkladem jsou pracovníci v dolech, ale také osoby, které pracují na dvou či třísměnný provoz a také v provoze nepřetržitém. Pracovní doba se pak následně rozvrhne do směn v rámci týdne. Do pracovní doby spadají také přesčasy, kdežto do směny nikoli. Délka směny navíc nesmí přesáhnout 12 hodin. 

Pracovní doba se obvykle rozvrhne do pětidenního pracovního týdne. Při tom ale musí zaměstnavatel dbát na to, aby měl zaměstnanec dostatek odpočinku mezi směnami a aby při rozvržení nedošlo k ohrožení jeho zdraví či bezpečí. 

Pevná pracovní doba

Pevná pracovní doba má své jasné od – do. Pro mnoho z vás jistě přežitek, ale výrobní podniky takto jednoduše fungovat musí, aby zachovaly plynulost provozu. Každý den tedy přicházíte a odcházíte ve stejný čas. Jistou výhodou je, že pokud potřebujete k lékaři, nahlíží se na to, jako byste byli stále v práci. Jednoduše si vezmete propustku, kterou vám lékař potvrdí a následně ji odevzdáte svému nadřízenému. Tato výhoda pružné pracovní době chybí, respektive má své ALE.

Pružná pracovní doba

Nebo také klouzavá pracovní doba je více flexibilní. Každý z nás má jiné návyky a vyhovuje nám něco jiného. Někdo si raději přivstane, jiný zase spíš pracuje do noci. O produktivitě v práci jsme psali zde.

Zaměstnavatel stanoví čas, kdy musí být zaměstnanec přítomen na pracovišti (např. od 10 do 14 hodin) a zbytek pracovní doby si zaměstnanec rozvrhne sám. Může tak pracovat od 8 do 16 hodin, nebo od 10 do 18 hodin. Záleží na jeho preferencích. Podmínkou samozřejmě je, dodržet týdenní pracovní fond (zpravidla 40 hodin).

Práce na ranní 

Klouzavá pracovní doba a lékař

Tady může a také často dochází ke sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pro modelový příklad uvádíme, že máte pevně danou pracovní dobu od 10 do 14 hodin, kdy musíte být přítomni v práci. Potřebujete si ale vyřídit lékaře od kterého se vrátíte ve 12 hodin. Od zaměstnavatele vám tak náleží náhrady mzdy pouze od 10 do 12 hodin. Pokud bydlíte například v Chomutově a vyrazili jste za lékařem do Karlových Varů už v 8 hodin, nenáleží vám náhrady mzdy již od rána, ale až od 10 hodin dopoledne.
Oproti tomu pracovník, který má jasnou pevnou pracovní dobu a je tak vždy od 8 do 16 hodin na pracovišti, dostane náhradu za celé čtyři hodiny své nepřítomnosti. 

Problém by také mohl nastat při pohřbu vašeho rodinného příslušníka. Ze zákona máte nárok na jeden den volna. Zaměstnavatel by tak mohl akceptovat jako dobu vaší nepřítomnosti pouze čas od 10 do 14 hodin. Může předpokládat, že si chybějící hodiny, napracujete v jiné dny. Vzhledem k povaze celé události dochází k takovým případům velmi zřídka a většina nadřízených je shovívavá a empatická. 

Vyrovnávací období a fond pracovní doby

Zaměstnanec by měl i při klouzavé pracovní době odpracovat 40 hodin za týden. Pokud pracujete na úřadě a jeden den odejdete z kanceláře o hodinu dříve, měli byste si tuto hodinu následně napracovat v den jiný. A právě to, zda jste splnili fond pracovní doby, sleduje vyrovnávací období.

Pružná pracovní doba je trochu zkouškou důvěry mezi oběma pracovními stranami. Vyrovnávací období může mít různou délku a stanovuje ji vždy zaměstnavatel. Slouží k tomu, aby zaměstnanec během tohoto období naplnit týdenní pracovní normu.

Týdenní norma je obvykle stanovena na 40 hodin. Jasně si tak lze spočítat, že pokud je vyrovnávací období 12 týdnů, musíte mít odpracováno 480 hodin. Přes to nejede vlak. V případě, že tyto hodiny nesplníte, váš nadřízený uvidí, že si do práce opravdu chodíte, jak chcete a můžete z toho mít nepříjemnosti. Nehledě na to, že za neodpracované hodiny vám bude pokrácena výplata. Pokud tedy výhody pružné pracovní doby využíváte naplno, rozhodně si pohlídejte, abyste měli všechny brzké odchody napracovány. 

Pružná pracovní doba a práce přesčas

Stejně tak práce přesčas se vám promítne ve výplatě až při vyrovnávacím období. Pokud totiž jeden týden odpracujete navíc 5 hodin, zaměstnavatel nemůže vědět, zda si tyto hodiny následující týden nevyberete a nezkrátíte si tak pracovní dobu. Někteří zaměstnavatelé ale přesčasy neproplácí a po skončení vyrovnávacího období, dají pracovníkům náhradní volno. Tyto skutečnosti je proto nutné, dohodnout předem, abyste pak nebyli nemile překvapeni.