Smlouva na dobu určitou nebo raději na neurčitou? Který typ smlouvy vám zajistí klidné spaní.

Pracovní smlouva na dobu určitou

Smlouva na dobu určitou se uzavírá se zaměstnancem na předem stanovenou dobu a má jasnou délku trvání. Zaměstnanec tedy přesně ví, kdy jeho pracovní poměr skončí. Pro zaměstnavatele je tato smlouva výhodná, když potřebuje obsadit pozici krátkodobě, například z důvodu dlouhodobé nemoci stálého zaměstnance, na sezónu či kvůli většímu projektu. V oborech, jako je stavebnictví, zemědělství nebo pohostinství je smlouva na dobu určitou naprosto běžnou praxí. Často se s nimi lze setkat i v neziskových organizacích, které bohužel nemají jistotu, že rozpočet na pracovníka budou mít i v následujících letech.

Prodlužování smlouvy na dobu určitou

Obvykle se smlouva na dobu určitou sjednává na rok, ale její maximální délka může být až tři roky, což se děje zejména u záskoku za rodičovskou dovolenou. Takovou smlouvu může zaměstnavatel po vzájemné dohodě se zaměstnancem dvakrát prodloužit. To znamená, že pracovník může na smlouvu na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele pracovat maximálně 9 let. Po uplynutí této doby musí následovat smlouva na dobu neurčitou. Opětovnou smlouvu na dobu určitou lze se stejným pracovníkem uzavřít až po uplynutí dalších tří let, kdy by u společnosti nepracoval. 

Výjimky v prodloužení smlouvy na dobu určitou

Ačkoli podle zákona můžete podepsat smlouvu na dobu určitou pouze třikrát, existují samozřejmě výjimky. Ty se týkají zejména sezónních prací, u nichž je potřeba zvýšit pracovní síly pouze po určitou dobu během roku. Jde například o sběr vína na vinohradech, práci v zemědělství či obsluhu lyžařských vleků. 

V těchto případech může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem smlouvu častěji než pouze třikrát, ale musí tyto skutečnosti adekvátně zdůvodnit ve smlouvě nebo vnitřních předpisech.

Tato podmínka však neplatí v případě agenturního zaměstnávání. Pokud jste zaměstnancem agentury, která vás půjčuje třetí straně – uživateli neboli firmě, pravidlo o maximálně třech smlouvách se na vás nevztahuje. 

Další výjimku přinesla flexinovela

Od června 2025 již platí některé změny se zavedením flexinovely zákoníku práce. Ta mimo jiné upravuje podobu smluv pro záskok za mateřskou či otcovskou dovolenou. Pokud firma přijímá zaměstnance jako záskok za dočasně nepřítomného pracovníka, může s ním uzavřít libovolný počet smluv. Opět ale nesmí být překročena maximální doba 9 let a jedna smlouva nesmí být delší než 3 roky. 

V praxi to tedy znamená, že firma může s takovým zaměstnancem klidně uzavřít devět ročních smluv. Flexinovela touto výjimkou reaguje na skutečnost, že návrat z rodičovské dovolené se často mění podle životní situace rodin. 

Najděte si lepší práci!

Výhody a nevýhody smlouvy na dobu určitou

Pro zaměstnance může být smlouva výhodná z toho důvodu, že zejména pokud jste absolventem, vyzkoušíte si touto formou více oborů. Díky tomu zjistíte, co v životě chcete dělat. Pokud vám obor nebo firma nevyhovuje, jednoduše počkáte na skončení smlouvy a najdete si jinou práci. Hlavní nevýhodou je samozřejmě určitá nejistota, kdy před skončením smlouvy čekáte, zda vám ji zaměstnavatel prodlouží či nikoli. 

Pro zaměstnavatele je smlouva výhodná z toho důvodu, že si může zaměstnance vyzkoušet a po roce mu ji případně neprodloužit, pokud s ním nebude spokojen. Zároveň díky smlouvám na dobu určitou může flexibilně reagovat na potřebu nových zaměstnanců dle aktuálních projektů či financí. 

Smlouva na dobu neurčitou

Zatímco smlouva na dobu určitou má jasně dané datum ukončení, smlouva na dobu neurčitou takové datum nemá. Platí do doby, než ji jedna ze smluvních stran ukončí výpovědí, dohodou či jinou zákonnou podmínkou. 

Tato smlouva poskytuje zaměstnanci větší míru jistoty a stability, protože nemusí přemýšlet nad tím, kdy mu smlouva končí a zda bude prodloužena, nebo zda přijde o práci. 

Konec smlouvy na dobu neurčitou

Protože tato smlouva nemá jasně daný konec, může ji ukončit zaměstnanec či zaměstnavatel pouze na základě zákonných podmínek. 

Nejčastějším způsobem je výpověď, kterou může podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Zatímco zaměstnanec podává výpověď bez udání důvodů, zaměstnavatel to má trochu obtížnější. Ten totiž může dát pracovníkovi výpověď pouze při organizačních změnách, zrušení pracovního místa nebo dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance. Zvláštní formou výpovědi je okamžité rozvázání pracovního poměru, tzv. výpověď na hodinu, která se zpravidla dává zaměstnanci v případě, že hrubě porušil pracovní kázeň. 

Dalším způsobem ukončení je dohoda o rozvázání pracovního poměru, kdy se obě smluvní strany dohodnou na konkrétním datu skončení. Při podepisování dohody si ale dejte pozor na důvod ukončení, aby vám vznikl nárok na odstupné. V dohodě musí být uvedeno, že jde o organizační či zdravotní důvody. Pokud to dohoda nebude obsahovat, nárok na odstupné vám zaniká. 

Výhody a nevýhody smlouvy na dobu neurčitou

Pro zaměstnance taková smlouva představuje větší stabilitu a možnost plánování. Díky smlouvě na dobu neurčitou mu totiž banka lépe poskytne úvěr či hypotéku. Pracovník je také více chráněn před výpovědí, protože zaměstnavatel mu ji může dát pouze ze zákonných důvodů (např. organizační změny). Ačkoli by k tomu nemělo docházet, zaměstnavatelé jsou obvykle ochotnější investovat do pracovníků, kteří pracují na základě smlouvy na dobu neurčitou. Z toho plynou benefity v podobě neustálého vzdělávání, více dovolené či větší bonusy. Nevýhodou pro zaměstnance pak může být jisté riziko stagnace, protože dlouhodobý pracovní poměr někdy vede ke ztrátě motivace a někdy může vést až k syndromu vyhoření. 

Pro zaměstnavatele často znamená smlouva na dobu neurčitou větší loajalitu a spokojenost zaměstnanců. Je totiž dokázané, že tito pracovníci bývají ochotnější zapojit se do rozvoje firmy. Dlouhodobé pracovní poměry navíc zajišťují stabilnější tým a snižují náklady na nábor a zaučení nových pracovníků. Nevýhodou pro zaměstnavatele je rozhodně menší flexibilita, kdy se mu hůř reaguje třeba na ztrátu zakázek a potřeboval by tak stav zaměstnanců snížit. Výpověď pracovníkovi totiž může dát pouze ze zákonných důvodů a v některých případech dokonce musí vyplatit odstupné.