Jak dostat dlouhodobě nezaměstané do práce? Znovuzavedením veřené služby, plánuje ministerstvo práce

„Aktivním osobám bude možné dávky zvýšit a méně aktivním či neaktivním osobám zase naopak snížit, nebo dokonce odejmout,“ uvedlo ministerstvo práce na dotaz MF DNES, jak by opatření na motivaci nezaměstnaných přijmout zaměstnání fungovalo.

Konkrétně – kdo by se snažil, dostal by až 3 710 korun včetně příspěvku na dopravu. Kdo vůbec, dostal by 2 200 korun. A pokud by s úřady při hledání práce odmítl spolupracovat, o dávku by dokonce přišel úplně.

Pravidla pro veřejnou službu však nemají být tak přísná jako za exministra Jaromíra Drábka, kdy se jí přezdívalo nucené práce a povinností bylo odpracovat až dvacet hodin týdně a zadarmo. Jinak hrozilo vyřazení z evidence úřadu práce a stop dávkám. To zrušil na základě stížnosti ČSSD Ústavní soud v roce 2012.
    

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na jejich celkovém počtu se už tři roky drží nad čtyřiceti procenty. Kromě znovuzavedení veřejné služby má nezaměstnané dostat do práce také zpřísnění podmínek pro přivýdělek, zvýšení minimální mzdy či nová pravidla pro lidi v exekuci – ti se práci kvůli zabavování peněz vyhýbají.

O motivační charakter veřejné služby se pokoušel už ministr práce Jaromír Drábek, sociální reformu z jeho pera ovšem zrušil ústavní soud. Novela zákona o zaměstnanosti počítala s tím, že uchazeči o práci by měli od třetího měsíce pobírání podpory vykonávat povinnou veřejnou službu, pokud jim ji úřad práce nabídne, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby (až 20 hodin týdně). Podle Ústavního soudu byla ale takováto veřejná služba pro nezaměstnané v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Před rokem 2012 bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.