Dojíždět za prací je pro hodně lidí otrava. Je dobré spočítat si, jestli se vyplatí

Podle průzkumů by jen 27 % Čechů přijalo zaměstnání, které by znamenalo dvouhodinové cestování každý den. Dojíždění si prostě málokdo užívá a bereme ho jen jako nutné zlo.

Třetině Čechů žijících ve velkých aglomeracích (Praha, Brno, Ostrava a jejich okolí) zabere dojíždění více než hodinu každý den. 14 procentům lidí pak jedna cesta do nebo z práce trvá přes 45 minut.

Za dobře placenou a zajímavou prací Češi celkem ochotně dojíždějí. Plných 55 % lidí však považuje čas strávený dojížděním za ztracený.

„Čím vyšší příjmy a vzdělání lidé mají, tím více času na cestách za prací tráví. Napříč všemi typy práce ale nejvíce vadí promarněný čas,“ komentuje čísla Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která průzkum o dojíždění mezi tisícovkou respondentů uskutečnila.

Získat stejně dobrou (nebo lepší) práci, jen blíže domovu, už není jen věc náhody nebo štěstí. Na hledání takových nabídek se zaměřuje nová aplikace Práce za rohem. Jak funguje? Zdarma si ji stáhnete do mobilu, zadáte, kde chcete pracovat a o jakou profesi stojíte. Jakmile se objeví vyhovující inzerát, aplikace vás na něj upozorní.

Lidé by si také měli spočítat, jestli se jim dojíždění vyplatí. Zdravé náklady na dopravu tak činí maximálně 15 % rodinného rozpočtu za měsíc. Pokud je váš čistý příjem například kolem 15 000 korun, neměli byste na dopravu do práce utratit měsíčně více než 2 300 korun. Některé firmy své zaměstnance svážejí a nebo na dopravu přispívají.  

Podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by jen 27 % Čechů přijalo práci, která by znamenala dojíždět dvě hodiny denně. To je přitom čas, který cestováním tráví velká část Britů nebo Američanů.

Průzkum britské výzkumné agentury DSJ, provedený mezi obyvateli Londýna, Paříže, Berlína, Říma a Madridu ukázal, že lidé vnímají každodenní dojíždění jako velmi stresující. Dá se tak vlastně říct, že svůj všední den začínají i končí ve stresu…