Dostali jste omylem vyšší výplatu. Musíte ji vracet?

Vrácení mzdy zaměstnavateli

Když zjistíte, že jste dostali menší výplatu, jistě to jen tak nenecháte. Poctivec se ale ozve i v opačném případě, když se mu na bankovním účtu objeví vyšší částka, než očekává. Možná vám hlavou proběhne myšlenka, že by se na chybné vyplacení mzdy, nemuselo přijít, a to zejména v korporátu. Dle zákoníku práce má ale zaměstnavatel nárok na vrácení neprávem vyplacené částky až do 3 let a to v případě, že je prokazatelné, že pracovník věděl nebo musel předpokládat, že mu finance nenáleží. Po 3 letech dojde k promlčení.

Bezdůvodné obohacení

Pokud je naprosto evidentní, že zaměstnanci finance nenáleží, jde o bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele a tyto peněžní prostředky musí vracet. V případě, že si zaměstnanec peníze ponechal tzv. v dobré víře, protože z částky nebylo patrné, že došlo k omylu, vracet je nemusí. Každý takový případ je ale posuzován soudem individuálně a rozpoznat kritéria ,,dobré víry“ je mnohdy opravdu velmi obtížné. 

Odpovědnost za bezdůvodné obohacení

Ve většině případů je vrácení přeplatku mzdy vymáháno po zaměstnanci, kterého obvykle zaměstnavatel žaluje. Nejvyšší soud ale řešil případ, kdy zaměstnavatel nežaloval zaměstnance, který se bezdůvodně obohatil, ale jeho nadřízenou.

Ta totiž svou podřízenou, která pracovala ve státní sféře, zařadila do špatné platové třídy. Konkrétně byla zařazena o dvě platové třídy výš, než odpovídalo náplni její práce a pozici. Do této platové třídy jí zařadila právě její nadřízená, kterou zaměstnavatel žaloval. 

Soud rozhodl, že částku má vrátit ten, kdo se jí neprávem obohatil, tedy pracovnice, jenž byla zařazená do špatné platové třídy. Pokud by tato zaměstnankyně nemohla peníze vrátit zaměstnavateli z důvodu, že je již utratila či má insolvenci nebo exekuci, šlo by vymáhat dlužnou částku po její nadřízené. 

Najděte si lepší práci!

Příklady bezdůvodného obohacení v praxi

Většina špatně odeslaných výplat bývá vrácena zpět zaměstnavateli. K soudu se obvykle dostanou ty, které byly vypláceny po delší časové období a částky, které mají pracovníci vracet, jsou příliš vysoké. Pojďme se tedy podívat na některé soudní spory, kdy se zaměstnanci nechtěli vzdát svých špatně vyplacených mezd.

Účetní se na nevědomost nevymluví

Jeden ze sporů se týkal špatně vyplacené náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatil v hrubém, tedy bez odečtení odvodů a daně. Po tom, co se na chybu přišlo, chtěl samozřejmě tyto peníze vrátit, což zaměstnankyně odmítla. Soud vyhrál zaměstnavatel, protože zaměstnankyně pracovala dlouhá léta jako účetní. Muselo jí tudíž být jasné, že na vyplacené náhradě mzdy je něco špatně a nemohlo tedy jít o obohacení v dobré víře či nevědomky. 

Bezdůvodné obohacení neprojde dlouhodobým zaměstnancům

U soudu neuspěl ani řidič, kterému zaměstnavatel také vyplatil náhradu mzdy v hrubém. Mohl by sice namítat, že oproti účetní z předešlého případu nemá dostatek účetních znalostí. Soud ale rozhodl o tom, že pracoval u firmy dostatečně dlouho na to, aby věděl, jaká suma mu každý měsíc přijde na účet. Není proto možné, aby se obohatil v dobré víře a nabyté peníze musel taktéž vracet. 

Původně neplatná výpověď se stala platnou

Zaměstnanec dostal odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru, kdy vyl vyhozen tzv. na hodinu. Celý případ ale na konec skončil úspěchem zaměstnavatele, který se odvolal k Nejvyššímu soudu. V obnoveném sporu bylo rozhodnuto, že zaměstnanec dostal okamžitou výpověď právem, a proto musel odškodnění vracet. To se mu však nechtělo, tudíž se obě strany soudily znovu, tentokrát o navrácení odškodného.

O tom, kdy můžete dostat výpověď na hodinu se dočtete v našem článku. 

Tyto spory ve většině případů skončí výhrou zaměstnavatele a vám tak stejně nezbyde nic jiného, než chybnou výplatu vrátit. Z toho vyplývá, že pokud vám přijde podezřele vyšší výplata, než na kterou jste zvyklí, řešte to poctivě ihned.