Jedete na tábor jako vedoucí nebo zdravotník? Máte nárok na volno či na mzdu?

Dobrou zprávou je, že na lidi, kteří se chtějí věnovat dětem, se myslí i v zákoníku práce. Zaměstnanci, kteří se zásadně podílejí na běhu letního tábora, mají – pokud to bude možné – dostat pracovní volno. Nárok na něj mají ti, co budou dělat vedoucího tábora, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílové vedoucí, vychovatele, instruktory, případně střední zdravotnické pracovníky. Má to ale svoje pravidla a omezení.

Na pracovní volno dosáhne ten, kdo aspoň jeden rok před konáním tábora soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží pracuje. Ti, kteří se práci s dětmi soustavně nevěnují nebo za ni jsou placeni, si na tábor nejspíš budou muset vzít řádnou dovolenou. Z pravidla ovšem existuje výjimka: podmínka soustavné bezplatné práce nemusí být splněna, pokud jde o tábor pro děti zdravotně postižené.

Volno má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v nezbytně nutném rozsahu, nejvýš ale na tři týdny v kalendářním roce.

Zásadní háček se skrývá už v prvním odstavci a pozorný čtenář si ho jistě povšiml: zaměstnanci mají dostat pracovní volno, pokud to bude možné. V zákoníku se přesně uvádí: „pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele“. Co jsou provozní důvody a kdy jsou vážné, to zákoník práce nijak neupřesňuje. Obecně platí, že zaměstnavatel může vyhovět žádosti tím snadněji, čím víc má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím víc má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování.

Zákoník práce dovoluje, aby kolektivní smlouva, případně i vnitřní předpis velkorysého zaměstnavatele rozšířily délku pracovního volna nad třítýdenní limit. Větší rozsah pracovního volna přitom mohou poskytnout nejen soukromé firmy, jak to bývalo dřív, ale i zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb.

Jinak se ale poskytuje volno neplacené čili bez náhrady mzdy nebo platu. Případnou odměnu za práci s dětmi na táboře platí jeho provozovatel, organizátor.