Pohled prodavačů: Se zákazníky to není jednoduché. Jsou někdy agresivní, nadřazení a nepříjemní

Agresivní chování a nadávky, porušování pravidel, pohrdání místo úcty či malé zastání u zaměstnavatele. A je toho mnohem víc. Zaměstnanci obchodů se podle svých vyjádření často cítí jako hromosvod, který slouží k odvedení vzteku rozzlobených zákazníků. Prodavači tak při sebemenším problému schytají kritiku nejen za to, co se zákazníkovi nelíbí při nakupování, ale i za všechno ošklivé, co se mu ten den stalo. Navíc třeba pokladní opravdu nemůže některé věci ovlivnit a ani nemá čas je řešit. Mrkněte na věci, co prodavačům vadí.

Vyprodané zboží

"Například když přijde na prodejnu v akci určité množství zboží a zákazníci vynadají prodavačkám, že už zboží není. V jednom obchodě zákazník sprostě vynadal prodavačce za to, že mu nechtěla prodat dva kartony mléka v akci - ale ona měla přikázané, že může vydat jen určité množství. Zákazník po ní následně ten karton hodil."
"Na pokladní si otevře 'hubu' každý… u zubaře by si to nedovolil. Všechny, co ve frontě nadávají, bych posadil za pokladnu, ať ukážou, jak to zvládnou líp," navrhuje jeden z prodavačů, jak toleranci vůči jejich práci zlepšit.

Nevhodné poznámky a pohrdání nakupujících

Prodavači slyší řadu poznámek, které se jich velmi dotýkají, ale protože se nemohou se zákazníky hádat, tak je v tichosti přecházejí.

"Stává se například, že maminka ve frontě říká svému dítěti: Podívej se, jak dopadneš, když se budeš špatně učit. Bude z tebe prodavačka. Dříve se za špatné známky strašilo popeláři, dnes profesí prodavače. To je frustrující," říká šéfka Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová.

Prodavači pracující v okolí vysokých škol si například stěžují na to, jak se k nim chovají studenti univerzit, tedy "budoucí elita národa". "Mluví s námi přezíravě, mají nás za poskoky a dávají nám všemožně najevo, že jsme 'póvl'."

"Zákazník si do kabinky vezme například 15 triček, žádné si nekoupí, jen nechá v kabince hromadu pomuchlaného oblečení a řekne nám, ať to uklidíme, že to je naše práce."

"Zákazníkovi upadne lahev s vínem a místo toho, aby se omluvil, tak nadává, že byla špatně umístěna v regálu, a honí nás, abychom to uklidili."

"Zákazník si myslí, že každý prodavač ví vše o tisících zboží, co řetězec nabízí. A když přiznáme, že to nevíme, tak nám dávají najevo, jak jsme hloupé."

"Zákazník si vybírá a zpřehází boty v krabicích těsně před ukončením prodejní doby a pak odchází se slovy, ať si to prodavačka uklidí."

Nedodržování pravidel

"Některé lidi nezajímá, že se nemá na pečivo sahat. Často ho i pomačkají nebo promáčknou, takže už je dále neprodejné. Někdy takto poničí i několik kusů najednou."

"V oddělení zeleniny a ovoce si lidé vybírají nejlepší kousky. To je pochopitelné, ale nemohou to dělat bezohledně tak, aby jiné kusy padaly na zem, a tím se poškodily."

"Existují zákazníci, kteří si vodí do obchodů pejsky a na upozornění, že psi do obchodu nesmí, buď nereagují, nebo prodavačku odbydou, ať se stará o sebe, či ji agresivně vynadají."

Konzumace jídla před placením

Zákazníci prý také rádi konzumují jídlo a pití předtím, než ho zaplatí. Buď sami, anebo ho dávají svým dětem, aby je zabavili.

"Když nám na pokladně dají ušpiněný obal například od zmrzliny či čokolády, abychom ho namarkovali, je to ta lepší varianta. Horší je, když například snědený rohlík či ovoce nenahlásí vůbec, anebo obal od výrobku či slupku od banánu pohodí kamkoli na prodejně."

Zákazníci jsou k dalším nakupujícím bezohlední

Zaměstnanci obchodů si stěžují také na to, jak málo jsou lidé empatičtí k ostatním. "Například stařenka jde v uličce pomalu a někteří uspěchaní zákazníci do ní vrazí a ještě jí vynadají, co se tam motá."

"Lidé ve frontách také někdy nadávají na důchodce, kteří jsou pomalejší a nakupování zdrží třeba i kvůli tomu, že se u pokladny na něco ptají a špatně slyší. Pak na ně někteří zákazníci pokřikují, ať nezdržují, a nadávají jim, proč nenakupují dopoledne, kdy normální lidé pracují."

Příliš benevolentní rodiče

Prodavačům vadí také přístup některých rodičů, kteří odmítají zakročit proti svému potomkovi, protože jejich dítě přece nebude nikdo omezovat v tom, co chce dělat. "Jsou zákazníci, kteří dovolí dětem jezdit po obchodě na kole či na odrážedlech. Děti narážejí do ostatních, ale rodičům to je jedno, a když se někdo ozve, tak to mlčky přejdou nebo reagují agresivně na obranu dítěte."
    
"Když dítě něco shodí z regálu, je to skoro vždy chyba prodavačky, která špatně hlídala svůj úsek - i když jsou svědci, kteří dítě viděli, jak věci shazuje."

Neochota pomoci

Zaměstnancům vadí neochota zákazníků pomoci pokladním či ostatním. Například to, když nechtějí vyložit zboží u kasy na pás. "Když je to třesoucí se babička, tak je jasné, že jako zákaznice nebude blesková či že to nezvládne. Když je to ale statná čtyřicátnice, která odmítá zboží vyložit, tak z toho vzniká nepříjemné dohadování, které je úplně zbytečné."

Pokladní také překvapuje, že řada lidí si napřed poskládá všechno zboží z odděleného pultu za kasou do vozíku, a teprve pak nákup zaplatí. "Je jim přitom lhostejné, že ostatní kvůli tomu zdržují."
    
Když pokladním docházejí mince v kase, požádají někdy zákazníky o to, zda by nenašli drobné v peněžence. "Někteří jsou ochotní, což je milé a pomáhá nám to, ale je i řada lidí, co nám odsekne, že to snad nemyslíme vážně, abychom je tím obtěžovali, že se nám nebudou starat o drobné a že to máme špatně zorganizované."

"Podobné to je s košíky. Poprosím například zákazníky o to, zda by košík dali za pokladnu k ostatním naskládaným košíkům, ale oni ho pohodí jinde a já musím vstát, aby o něj ostatní zákazníci nezakopávali."

Nepořádek po nakupujících

Zvláště během akčních slev se prodavačky často setkávají s tím, že kupující po sobě v nechávají spoušť.

"Na hromadě v kabince zůstane deset věcí. Všechny jsou zmuchlané, některé ušpiněné a jiné potrhané. Překvapivě se to děje častěji u zákazníků něžného pohlaví."
    
"Stává se také to, že si zákazník rozmyslí nákup zboží, ale už ho nevrátí na původní místo. Bohužel pak můžeme najít například mražené zboží odložené mezi drogerií či prádlem, kde rozmrzne a je na odpis. Navíc tak při tání třeba ještě poškodí další zboží, které leží vedle."
    
"Zákazníkům někdy vypadne z rukou něco křehkého. Dozvíme se o tom až v okamžiku, když najdeme zakopnuté střepy pod regálem."

Malé zastání u zaměstnavatele

Jedním z největších zklamání pro pokladní či prodavače a prodavačky je pocit, že nemají zastání u svého zaměstnavatele. Když nastane problém, tak za něj vždy může zaměstnanec obchodu - i v okamžiku, kdy je chyba na straně zákazníka nebo kdy to sám zaměstnanec nemůže přes sebevětší snahu ovlivnit.

"Mám na starosti udržování pořádku ve svém úseku. Když se však na kase začnou dělat fronty, jsem povolána do pokladny - ale pak nestačím mít v pořádku svůj svěřený úsek. Po zákaznících tam zůstává nepořádek a mohu za to já."
    
"Když je kolega nemocný, tak musíme zastat jeho práci. Ale jak se máme rozdělit a zároveň přebírat zboží ve skladu, rovnat ho do regálů a k tomu obsluhovat zákazníky? Každopádně za cokoliv, co se nepodaří zvládnout, dostaneme výtku my."
    
"Je ponižující, že jsme sledování kamerou a dostaneme výtku například za to, že jsme si mimo pauzu na oběd sedli a chtěli si chvíli odpočinout poté, co jsme přemístili zboží o váze stovek kil."
    
"Jakákoliv stížnost zákazníka se většinou ze strany vedení obrátí proti nám. Mělo by se přitom rozlišovat, za co můžeme a za co ne. Nemělo by se sahat k vytýkacím dopisům a strhávání prémií, které tvoří třetinu našeho platu.