Před lety moderní, dnes se od nich ustupuje. Open space lidem nevyhovuje

Ze zjištění skandinávských vědců, uveřejněného v časopise Scandinavian Journal of Work, Environment and Health, vyplývá, že lidé pracující v tzv. open spacech si berou o 62 procent více volných dní z důvodu nemoci než ostatní.

Koncept otevřených prostor nemusí být žádoucí ani z hlediska dříve tolik vzývané efektivity práce. Podle studie výzkumné agentury Ipsos provedené na více než deseti tisícovkách pracovníků ve 14 zemích ztratí každý z nich v průměru 86 minut denně kvůli vnějšímu vyrušování. Až 95 procent dotázaných uvedlo, že je pro jejich práci soukromí důležité, ale jen 41 procent z nich ho může v práci využít, 31 procent pak musí na pracovišti soukromí vyhledávat, aby bylo schopno svou práci dokončit.

Firmy proto začínají otevřené prostory narušovat nejrůznějšími bariérami, aby vytvořily menší a uzavřenější místa. Pro zaměstnance se tak vytváří přijatelnější prostor navozující pocit většího soukromí. Správně navržený a vybavený pracovní prostor navíc musí brát v úvahu všechny činnosti, které na pracovišti mohou běžně nastat – od samostatné práce, na kterou člověk potřebuje klid, přes práci v týmech, při které je potřeba komunikovat, až po jednání a zasedání s příspěvky účastníků.

Otevřená kancelář se od 70. let rozmohla v USA i ve školách jako novátorský koncept z německé dílny, který pomáhá komunikaci a ruší bariéry. Dnes se obměňuje, vrací se větší klid, ale i prostor pro živější spolupráci. Open space dokonce obohatil lékařský slovník. Takzvaný SOS (syndrom open space) je leckterým odborníkem považován za jednu z civilizačních chorob: projevuje se třeba zvýšeným krevním tlakem, zažívacími potížemi, bolestmi hlavy nebo až depresemi.