Přešlapy v práci se mohou někdy těžce nevyplatit. Jaká je vlastně naše odpovědnost?

Hmotná odpovědnost zaměstnance je podle zákoníku práce omezená. Pokud například zaměstnanec na stavbě nedopatřením překopne důležitý optický kabel, musí zaměstnavatel poškozenému uhradit plnou škodu, případně i ušlý zisk. Po zaměstnanci však může vymáhat maximálně 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku, ať je škoda jakkoli vysoká. Tvrdí to pro idnes.cz advokát Ondřej Preuss.

Pozor na alkohol

Kdy to neplatí? Může se však stát, že svého zaměstnavatele poškodíte úmyslně, například tak, že škodu způsobíte v podnapilém stavu. Omezení čtyřapůlnásobkem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek. Zaměstnavatel to však musí prokázat. To lze učinit třeba i předvoláním svědků - kolegů.

Smůlu máte také, pokud s vámi zaměstnavatel uzavře dohodu o hmotné odpovědnosti. Uzavře-li zaměstnanec dohodu o odpovědnosti, odpovídá za ztrátu svěřených hodnot, jako jsou peníze v pokladně, zboží ve skladu a podobně. Pro zaměstnavatele má tato dohoda dvě výhody. Jednak nemusí prokazovat zavinění zaměstnance. Navíc zaměstnanec odpovídá za celou škodu a neuplatní se zde omezení násobkem průměrného výdělku. Pokud se chcete náhradě škody ubránit, musíte prokázat, že firmu například někdo vykradl. Pokud dohodu uzavírá například celá směna, největší podíl nese vedoucí.

Kdy můžete od dohody odstoupit?

•     vykonáváte jinou práci
•     jste převeden na jinou práci nebo pracoviště
•     zaměstnavatel 15 dnů od obdržení písemného upozornění na nedostatky v pracovních podmínkách, které zaměstnanci brání v řádném hospodaření se svěřenými hodnotami, tyto nedostatky neodstraní.

Plnou cenu zaplatíte za ztracené věci

Plnou náhradu může zaměstnavatel také vyžadovat v případě, kdy ztratíte konkrétní věc - mobil, notebook...- kterou vám zaměstnavatel poskytl. Zaměstnavatel v tomto případě nemusí prokazovat zavinění na zničení či ztrátě dané věci a může požadovat plnou náhradu bez omezení. Škodu pak může zaměstnanec odčinit tak, že zaměstnavateli sežene obdobný nástroj, za který přijal odpovědnost, tedy stejně starý a výkonný notebook či telefon, nebo uhradí škodu s přihlédnutím k opotřebení a reálné ceně náhrady.

Zaměstnavatel se na vás může zahojit i v případě, kdy nebudete chránit jeho majetek. Například budete spěchat z práce, uvidíte že ve skladu hoří a místo toho, abyste přivolal pomoc, odjedete domů a pak o tom maximálně řeknete doma manželce. V takovém případě odpovídáte do tříapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku.
    
Pokud něco zaviníte jako zaměstnanec, tak to musí prokázat zaměstnavatel, s výjimkou případů odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Pokud však ke škodě přispěl porušením povinností i zaměstnavatel, odpovídáme v tom rozsahu, v jakém jsme se jako zaměstnanci podíleli na škodě my.

Více klidu vám může přinést tzv. pojistka na blbost.  Pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání je určené pro zaměstnance. Pokud jste OSVČ, potřebujete jiné pojištění, které bude výrazně dražší. Pojistka na blbost vás ochrání v případě, kdy vaší chybou dojde k poškození majetku zaměstnavatele, nebo vaší chybou nastane škoda, kterou musí zaměstnavatel uhradit třetí osobě. Může se jednat o firemní vozidlo poškozené při nehodě, zničení skladových zásob nebo chybně vystavenou fakturu. Škody mohou dosáhnout značné výše, proto se tyto pojistky vyplatí.