Typy šéfů, kvůli kterým se dávají výpovědi

Šéf, který se s podřízenými nebaví

Lidé zkrátka potřebují svého šéfa vidět, potřebují poradit, rozhodnout nebo něco schválit. S tím podřízení nic nesvedou. Pokud patříte mezi tento typ šéfa, musíte se změnit. Nadřízený by měl mít stanovený čas, kdy za ním mohou lidé chodit a řešit s ním problémy.

Šéf tající informace

Lidé neumí číst myšlenky a neví, na co jejich šéf právě myslí. Někteří manažeři se dokonce mylně domnívají, že získají větší moc tím, když nedají svým podřízeným všechny dostupné informace. To však vede pouze k omylům a časovým prodlevám. Čím více se šéf zapojí a čím více informací poskytne, tím spíše tým požadavkům porozumí a úkol lépe vyřeší. Dobrý manažer se podělí o maximum vstupních dat, přesně specifikuje svůj požadavek a svá očekávání.

Detailista

Nikdo nemá rád zbytečné zacházení do detailů a takové jednání obvykle budí dojem, že nám náš šéf nedůvěřuje. Takové chování se negativně odrazí jak na výkonnosti, tak na morálce v týmu. Puntičkář se rád pitvá v detailech. Neustále chce něco vylepšovat a měnit. Už hotovou práci lidem rád hází na hlavu s hromadou připomínek. Myslí si, že je tak povzbuzuje k lepšímu výkonu, ale neuvědomuje si, že je tím spíš pořádně dusí.

Nenáročný šéf

Pokud manažer slabé výsledky osoby, která výrazně za ostatními pokulhává, přehlíží, je to pro jeho kolegy demotivující. Musejí pracovat o to více, aby dohnali ztrátu, a brzy se dostaví špatná nálada, což se odrazí i v produktivitě. Šéf tak brzy ztratí autoritu a respekt svých podřízených.

Hlídací pes

Tento šéf vyžaduje výkon na stodvacetprocent minimálně. A něco jako přestávky netoleruje. Očekává, že všichni budou kmitat jako natažení na klíček. Obchoďákům, kteří jezdí za klienty, klidně kontroluje diář. Pokud máte hotovo, okamžitě vás žene k jiné práci – i kdyby si ji měl vymyslet.Pracovat pod takovým šéfem je těžké. Ostatně to také mnoho lidí dlouho nevydrží. Pokud mají na výběr, zdrhají ještě ve zkušebce.

Šéf kamarád

Šéfuje spíš omylem. Ostatně během slabší chvilky vám klidně přizná, že „to vlastně nikdy dělat nechtěl“. Myslí si, že oceníte, jak to má těžké a jak se obětuje. Chce být s lidmi z týmu na stejné lodi, což je fajn. Bohužel nechápe, že jeho místo je u kormidla. Na tom, co řekne nebo zadá, vlastně nijak netrvá. Prostě kdyby se vám náhodou podařilo něco vytvořit a příliš by vás to neobtěžovalo, bude spokojený.