Za neplacené volno mzdu nedostanete, ale jsou situace, kdy na něj máte nárok

V první řadě si vysvětlíme rozdíl mezi neplaceným a náhradním volnem. Náhradní volno je totiž něco jiného. To se dává za práci přesčas nebo ve svátek. Nárok na neplacené volno máte například při vlastní svatbě. Můžete být mimo práci dva dny. Jeden vám zaměstnavatel proplatí, ten druhý ne. Pokud jde rodič na svatbu svého dítěte, může si vzít jeden den placeného volno, pokud jdete na svatbu svých rodičů, můžete si vzít volno, ale jen neplacené.

Pokud chcete být u narození svého dítěte, musí vám zaměstnavatel také dát neplacené volno.

Plánujete stěhování? Při stěhování máte nárok až na dva dny neplaceného volna. Pokud se stěhujete za prací a je to v zájmu vašeho zaměstnavatele, je volno placené.

Neplacené volno můžete uplatnit i v případě dopravních potíží. Pokud uváznete v zácpě nebo se vám zpozdí vlak, musí vám zaměstnavatel na nezbytně nutnou dobu dát neplacené volno.

Neplacené volno musíte dostat i v případě zdravotního vyšetření, ale jen pokud jedete za doktroem z jakéhokoliv důvodu někam dál. Pokud jdete k lékaři, který je nejblíž vašemu bydlišti, volno máte placené.

Až jeden den neplaceného volna dostanete, když doprovázíte k doktorovi člena rodiny. Musí ale jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které není možné vyřídit mimo pracovní dobu. Placené volno v tomto případě máte, když doprovázíte manžela (manželku), druha (družku), dítě, své rodiče, prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera. Když doprovázíte další členy rodiny, tak už s nimi půjdete bez náhrady mzdy.

Pokud potřebujete jít s dítětem do poradny, také máte na nezbytně dlouhou dobu nárok na neplacené volno.

Pokud si hledáte novou práci, v té stávající jsou povinni poskytnout vám po dobu dvou měsíců neplacené volno, a to nejvýš půlden týdně. Pokud zaměstnání končí výpovědí ze strany zaměstnavatele (podle § 52 zákoníku práce), máte nárok na volno placené. Když zaměstnavatel není proti, můžete si pracovní volno slučovat: místo půldne týdně vybrat třeba den za čtrnáct dní.

Neplacené volno vám v práci musejí dát i v případě, když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Jedná se například o dobu výkonu funkce poslance, senátora nebo člena zastupitelstva (pracovní volno se poskytuje až na dvacet dnů za rok). Nebo o dobu výkonu občanské povinnosti – například u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo na úřadě.

Za určitých okolností musí zaměstnavatel dát neplacené volno také členovi horské služby, který pomáhá při záchranné akci v terénu. Nebo člověku, který jede s dětmi na tábor jako vedoucí, zdravotník nebo instruktor – a to až na tři týdny z roku, nesmějí tomu ovšem bránit vážné provozní důvody v práci. Stejně tak má nárok člověk, který dobrovolně pomáhá při sčítání lidu, domů a bytů nebo dobrovolný zdravotník Červeného kříže kvůli zajišťování zdravotního dozoru na sportovní nebo společenské akci – i tady jsou výjimkou vážné provozní důvody.