Dvacet minut spánku po obědě chrání srdce, jen se to šéfům těžko vysvětluje
Po obědě máte myšlenky akorát tak na pohodlné kanape. Jenže šéfovi se představa, že mu půl kanceláře po dvanácté ulehne, moc nelíbí. Přitom je to prý zdravé a nakopne vás to k větší odpolední aktivitě. Tvrdí to dokonce i vědci, konkrétně kardiologové. Poobědový spánek vás nejen osvěží a dodá vám energii zdolat zbytek dne, ale také prospívá vašemu zdraví, snižuje krevní tlak a je prevencí proti mrtvici. Alespoň podle zprávy Evropské společnosti kardiologie.
Tvrzení kardiologů nestojí na vodě, opírá se o výzkum, jehož se účastnilo téměř 400 mužů a žen průměrného věku 61 let se zvýšeným krevním tlakem.
Jeho výsledky jsou přitom přesvědčivé. Vědci zjistili, že ti dobrovolníci, kteří si dopřávali uprostřed dne spánku, měli v celodenním průměru o pět procent (šest mmHg, milimetrů rtuťového sloupce) nižší tlak než ti, kteří na spánek čekali až do večera. Po probuzení měli polední spáči tlak nižší o čtyři procenta (pět mmHg), benefit však přetrvával až do noci, během nočního spánku byl jejich tlak nižší dokonce o šest procent (sedm mmHg).
Snížení o pouhé dva mmHg může snížit riziko kardiovaskulární poruchy až o deset procent. Záleží přitom i na délce spánku. Ke zlepšení v hodnotách krevního tlaku docházelo už v případě sedmnáctiminutového oddechu, nejlepších výsledků však dosahovali ti, kteří spali až jednu hodinu. A vědecký tým dodává, že polední šlofík dokáže zredukovat množství prášků, které lidé s vysokým tlakem musejí brát. Tím však jeho zdravotní prospěšnost nekončí, podle studie snižuje negativní dopady vysokého krevního tlaku jak na tepny, tak na srdce.
Spánek je naší kondici prospěšný obecně, hned v několika ohledech. Naše mysl je během něj překvapivě čilá, při spánku si posilujeme paměť a dovednosti, které jsme si osvojili přes den, odborně se onomu procesu říká konsolidace. Kromě toho náš mozek paměť reorganizuje a restrukturalizuje, což vede ke zvýšené kreativitě, kterou podporuje rovněž to, že spánek posiluje emoční složku naší paměti.
Spánek se pozitivně podepisuje i na našich fyzických výkonech. Studie Standfordské univerzity prokázala, že sportovci, kteří po dobu sedmi až osmi týdnů spali deset a více hodin denně, dosahovali lepších časů na sprint, byli méně unavení a měli více energie. Naopak v případě dětí vede nedostatek spánku ke zvýšené aktivitě, není to však ta, o kterou bychom stáli, málo spánku totiž může způsobovat hyperaktivitu. Děti reagují na na nedostatek spánku jinak než dospělí, zatímco dospělí jsou ospalí, u dětí se projevuje naopak neposedností.
Spánek pak pomáhá i naší snaze hubnout. Že spánek snižuje stres a je prevencí proti depresi, zřejmě nikoho nepřekvapí, jeho vliv na snížení cholesterolu však nemusí být tak zřejmý.
Je jasné, že spánek po obědě v našich zeměpisných šířkách do pracovní doby jen tak nepropašujete. Ale pokud můžete, doporučuje se dát si před ulehnutím ke takovému polednímu spánku kávu. Pak totiž nespočinete na několik hodin,ale přibližně za 15 nebo 20 minut naběhne kofeinový účinek a pokud nejste unavení k smrti, měl by vás probudit. Krátké zdřímnutí spolu s kávou vás nastartuje do další práce.
Načerpejte další informace
Nominujte zaměstnavatele do ocenění Dobrá PRÁCE DiverziTY 2026
Znáte zaměstnavatele, který dává příležitost lidem se zdravotním postižením, nabízí dobrou práci bez rozdílů a vytváří férové pracovní prostředí?
Méně hodin, více osobního života? Pravda o práci na zkrácený úvazek
Zkrácený úvazek umožňuje lépe sladit pracovní povinnosti s osobním životem. Pro některé pracovníky představuje možnost, jak zůstat v oboru, aniž by museli zvládat plné pracovní nasazení.…
Můžou senioři pracovat v důchodu?
Práce v důchodu je pro mnoho seniorů nejen způsob, jak si finančně přilepšit, ale také možnost, jak zůstat aktivní a stále v pracovním dění. Tento přivýdělek přináší jak výhody,…
Práce na směny není pro každého
Práce na směny má několik podob a funguje v mnoha odvětvích. Velmi často se zavádí z ekonomického důvodu, aby provoz běžel nepřetržitě a firma dosáhla co největšího zisku. V …