Jak to je, když zemře zaměstnaný člověk? Co mohou pozůstalí očekávat?

Hodně lidí si myslí, že zaměstnanec, který umře, má nárok na odstupné. Nemá. Tento mýtus asi souvisí s tím, že zákonná maximální výše odstupného při výpovědi jsou tři měsíční platy. A tři měsíční platy jsou taky maximum toho, co můžou po smrti zaměstnance od jeho zaměstnavatele pozůstalí dostat rychle, bez dědického řízení.

Pokud smrt nastala následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pozůstalí mají právo na jednorázové odškodnění. Pozůstalý manžel (nebo registrovaný partner) a nezaopatřené dítě zaměstnance můžou dostat nejméně 240 tisíc korun každý. Získat odškodnění můžou i rodiče zemřelého – pokud s ním žili ve společné domácnosti. Zase jde o 240 tisíc, tentokrát ale ne na osobu: pokud ve společné domácnosti se zaměstnancem žili oba, musí se o ně podělit.

Pozůstalí, které zaměstnanec vyživoval nebo byl povinen vyživovat, mají nárok na pravidelnou měsíční rentu, od které se odečítají pozůstalostní důchody.

Skončením pracovněprávního vztahu zanikají veškerá nepeněžitá práva zaměstnance i zaměstnavatele. Nezanikají ale zaměstnancova peněžitá práva. Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová práva, například dosud nevyplacená mzda za odvedenou práci, ale také třeba náhrady mzdy za pracovní neschopnost, postupně na zaměstnancova manžela, děti a rodiče, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Až když takové osoby nejsou, peníze se stávají předmětem dědictví. Jinak zůstávají mimo dědické řízení, a tak na ně můžou dosáhnout i ti, kdo by v dědickém řízení ostrouhali – vyděděné děti, závětí opomenutá manželka a podobně – nebo se o další dědictví budou muset dělit s dalšími lidmi, kterým zemřelý třeba odkázal část pozůstalosti závětí.

Mzdová práva zesnulého zaměstnance do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku je možné oprávněné osobě vyplatit kdykoliv po smrti zaměstnance bez ohledu na stav a výsledky dědického řízení. Zaměstnavatel by s výplatou neměl otálet, když je k ní vyzván – lidé, kteří ho o peníze žádají, na nich můžou být závislí.

Pozůstalí můžou také požádat sociálku o výplatu dosud nevyplacených dávek nemocenského pojištění. Nárok na jejich výplatu přechází opět v uvedeném pořadí na manžela (manželku), děti nebo rodiče. Pro všechny ale platí, že museli s pojištěncem v době jeho smrti žít ve společné domácnosti.

Peněžitá práva zaměstnavatele, tedy zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem smrtí zaměstnance zanikají. Se třemi výjimkami ovšem. Zaměstnavatel má právo, aby mu z dědické pozůstalosti byly uhrazeny částky:

- které mu byly přiznány rozhodnutím soudu popřípadě jiného orgánu veřejné moci, které již nelze napadnout řádným opravným prostředkem a má právní moc
- náhrady škody úmyslně způsobené zaměstnancem zaměstnavateli
- které uznal zaměstnanec co do důvodu a výše, respektive k jejichž zaplacení se zaměstnanec zaměstnavateli zavázal například v dlužním úpise

Předlužené dědictví můžou dědici odmítnout, aby neodpovídali za závazky zemřelého. Mzdové nároky, které zaměstnavatel zemřelého pozůstalým vyplatil mimo dědické řízení, jim zůstávají, nemusejí je vracet, na úhradu zaměstnancových dluhů nepropadnou.