Jak se zachovat při úmrtí zaměstnance
Úmrtí zaměstnance je smutná a nepříjemná situace, která vyžaduje nejen lidský přístup, ale i jisté právní kroky. Jaké povinnosti má zaměstnavatel, co vše musí zařídit a jak se chovat k pozůstalým, kterým někdy dokonce náleží odškodné? To vše se dočtete v našem článku.

Obsah článku
Dopady úmrtí pracovníka na zaměstnavatele
Zákoník práce uvádí, že úmrtím zaměstnance automaticky končí také jeho pracovní poměr, a proto není třeba sepisovat žádnou výpověď ani dohodu o ukončení zaměstnání. To je poměrně logické, protože výpověď by vám pochopitelně neměl kdo podepsat.
Zaměstnavatel tak nemusí dělat žádné právní kroky směrem k rodině zemřelého. Samozřejmě by měl ale zvážit jisté formální úkony jako je kondolence. Projevení soucitu a empatie směrem k pozůstalým považujeme za naprostou slušnost.
Úmrtí musí zaměstnavatel dále zaznamenat do personální dokumentace a upravit evidenci zaměstnance, a to jak v docházkovém, tak mzdovém systému. Pracovní poměr zaniká ihned v den úmrtí. Pokud tedy zaměstnanec zemře v sobotu, ale zaměstnavatel se o tom dozví až v pondělí, pracovní poměr i přesto zaniká již v sobotu.
Kdo má nárok na výplatu zemřelého
V praxi to obvykle znamená, že zaměstnavatel dluží rodině minimálně jednu poslední výplatu. Nevyplacenou výplatu, případně náhradu za nevybranou dovolenou musí firma poukázat manželovi či manželce, dětem, nebo rodičům. Podmínkou je, aby tyto osoby se zemřelým sdílely jednu domácnost a společně se podílely na jejím chodu. Maximální částka, kterou může zaměstnavatel ihned poukázat rodině, nesmí překročit tři průměrné platy pracovníka. To však neznamená, že budou opravdu vyplaceny tři průměrné platy či mzda. Vždy záleží na tom, kolik peněz zemřelý u zaměstnavatele skutečně měl a kolik si odpracoval. Tyto finance by firma měla poskytnout s okamžitou platností, protože mají primárně sloužit k zajištění obživy osob, které na příjmu byly závislé.
Pokud pracovník nemá žádné pozůstalé, kteří by s ním žili v jedné domácnosti, stává se celá nevyplacená výplata i náhrady předmětem dědictví.
Pozor: Ve společnosti již mnoho let panuje mýtus, že pozůstalým náleží odstupné ve výši tří měsíčních platů. To v žádném případě není pravda!
Výplata přesahuje tři měsíční výdělky
Pokud mzda či plat zesnulého přesahují jeho tři průměrné měsíční výdělky, přechází vzniklý rozdíl do dědického řízení.
Příklad: Měsíční mzda/plat zemřelého činí 20 000 Kč. Na pozůstalé tak může přejít mimo dědické řízení pouhých 60 000 Kč. Pokud by pracovníkovi náležela mzda za jeden měsíc a půlroční odměny ze zisku, jež by činily 45 000 Kč, dostaneme se na částku 65 000 Kč. 60 000 Kč by tedy bylo poukázáno rodině, zbylých 5000 Kč by se muselo stát předmětem dědického řízení.
Co s dluhem zemřelého zaměstnance
Co když ale nastane opačná situace, kdy zemřelý dluží finance zaměstnavateli? Zaměstnancovy pohledávky vůči jeho nadřízenému smrtí zanikají. Existují však tři výjimky:
- pohledávka vychází z pravomocného rozhodnutí soudu
- zaměstnanec za svého života pohledávku písemně uznal (např. formou dluhopisu)
- jde o náhradu za úmyslně způsobenou škodu
V každém případě nelze tyto dluhy strhnout ze zaměstnancovy výplaty. Dluh ale může firma přihlásit do dědického řízení.
Úmrtí zaměstnance důsledkem pracovního úrazu
Pracovní úraz definuje zákoník práce jako událost způsobenou výkonem pracovní činnosti, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. V krajních případech musí posoudit soud, zda jde či nejde o pracovní úraz.
Dle dostupných dat Státního úřadu inspekce práce se počet smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let snížil téměř na polovinu. Nejčastějším zdrojem nehod bývají dopravní prostředky, pády a sesuny ze schodů, žebříků a ostatních vyvýšených míst (časté u pokrývačů).
Odškodnění smrtelného pracovního úrazu
Právo na odškodnění po smrti pracovníka mají nejbližší osoby, mezi které se řadí manželé, partneři, děti, případně rodiče, v některých případech i sourozenci. Odškodnění se začíná řešit až po prošetření a uzavření celé nešťastné události. Pro tyto případy má zaměstnavatel zákonnou povinnost být pojištěn. Jeho pojišťovna pak tyto náhrady vyplácí pozůstalým.
Odškodnění a náhrady mají zmírnit ekonomický dopad na pozůstalé. Ti mají nárok nejen na odstupné, ale také na nahlédnutí do záznamu o úrazu. Zároveň nesmí zapomenout na promlčecí lhůtu a riziko promlčení svých nároků.
Odškodnění může rodina získat taktéž v případě, že se prokáže, že k úmrtí jejich blízkého došlo v důsledku nemoci z povolání.
Náhrada nákladů na léčbu zemřelého
Poslední okamžiky pracovníka často doprovázejí zvýšené náklady vynaložené na zdravotní nebo ošetřovatelskou péči. Pozůstalí mohou žádat úhradu těchto nákladů.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
Jde o kompenzaci za ztrátu financí, které přinášel zemřelý do rodinného rozpočtu a je určena k pokrytí životních nákladů. Tato kompenzace se většinou vypočítává z průměrného příjmu zemřelého. Její výše se odvíjí od toho, kolik osob musel zaměstnanec vyživovat. Pokud šlo o jednu osobu, jde o nárok ve výši 50 % průměrného výdělku, v případě více osob 80 % průměrného výdělku. Od této výše se ale odečítá přiznaný důchod (sirotčí nebo vdovský). Pozůstalým se náhrada vyplácí až do doby, kdy by k nim měl zemřelý vyživovací povinnost. Nejdéle tedy do konce kalendářního měsíce, v němž by pracovník dosáhl 65 let.
Úhrada nákladů na pohřeb
Samotná ztráta blízkého je pro rodinu velmi těžkou situací a finanční zátěž spojená s pohřbem ji může ještě více zkomplikovat. Proto mají pozůstalí nárok na přiměřenou úhradu nákladů spojených s pohřbem, do nichž spadá nejen samotný pohřeb, ale i zhotovení pomníku, cestovní výlohy či jedna třetina obvyklých výdajů na ošacení nejbližších.
Náhrada za nemajetkovou újmu
Tato forma odškodnění má poskytnout náhradu za emoční bolest a utrpení, kterým si nejbližší v důsledku ztráty blízkého prochází. V roce 2025 se jedná o částku minimálně 902 140 Kč, což je dvacetinásobek průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí roku 2024 (45 107 Kč). Tato částka je minimální a může být soudem navýšena.
Od roku 2020 mohou o tuto náhradu žádat i osoby, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Často jde o dlouhodobé životní partnery. Pro ně ale zákon nestanovuje minimální výši náhrady, a proto musí vznik újmy více prokazovat.
Úmrtí zaměstnance je nejen nepříjemná, ale také smutná záležitost, na kterou se nelze plně připravit. Přesto je důležité vědět, jak v takové situaci postupovat. Citlivá komunikace, včasné administrativní kroky a empatie vůči pozůstalým i kolegům mohou pomoci zvládnout tuto situaci důstojně a s úctou.
Načerpejte další informace
Mladší generace mění pracovní trh
V posledních letech si zaměstnavatelé kladou otázku, proč mladší generace mění častěji zaměstnání. Starší kolegové to často považují za neloajální či nezodpovědné, ale ve skutečnosti má…
O čem byste s kolegy rozhodně mluvit neměli
V zaměstnání trávíme velkou část našich životů, a proto logicky navazujeme vztahy se svými kolegy. Často s nimi řešíme vztahové komplikace, finance, úspěchy i neúspěchy. K …
Informace o mzdách již nebude tabu
Jistě jste si někdy položili otázku, jaký plat či mzdu má asi váš o něco pomalejší kolega sedící vedle vás. Nad tím si ale pravděpodobně od příštího roku nebudete muset lámat hlavu, protože…
Je žádost zaměstnavatele o výpis z rejstříku trestů oprávněná?
Požadavek na čistý trestní rejstřík, neboli být trestně bezúhonný, je součástí řady inzerátů nabízejících práci. Potenciální zaměstnanec obvykle nemá s tímto požadavkem problém a…