Kdy jste přes den nejproduktivnější? Do práce až po desáté, jinak na vás čeká únava a stres

Nutit chodit zaměstnance příliš časně do práce představuje hrozbu nejen pro jejich produktivitu, ale i náladu a duševní zdraví, tvrdí vědci. Podle nich by bylo prospěšnější, aby se lidé déle vyspali a vstávali v klidu, píše italský deník La Republica. Podle vědce z Oxfordské univerzity Paula Kelleyho je současný pracovní rozvrh většiny lidí špatný, protože není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let.

„Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení,“ vysvětluje Kelley.

TIP: O tom, jak je někdy prospěšné si dát „odpoledního šlofíka“, se dozvíte zde.

Co je to cirkadiánní rytmus?

Pod cirkadiánním rytmem si představte něco jako svoje vnitřní hodiny. Existují totiž vědecky podložené denní doby, v nichž je člověk produktivnější nebo naopak unavenější. Cirkadiánní rytmus se střídá v přibližně 24hodinovém cyklu a určuje, kdy je člověk vzhůru, ospalý, hladový a tak podobně. Dále ovlivňuje duševní výkonnost během dne a také produkci hormonů.

„Po probuzení trvá určitou dobu, než zmizí tzv. spánková setrvačnost, kdy je člověk rozespalý,“ tvrdí americký lékař dr. Chester Wu, který se specializuje na spánkovou hygienu. Určitě to také znáte, když zazvoní budík, nevyskočíte ihned z postele rovnýma nohama, ale nějakou dobu vám trvá, než se zcela proberete. Spánkovou setrvačnost ovlivňuje:

• nedostatek spánku,
• probuzení během hlubokého spánku,
• váš chronotyp – ranní ptáče vs noční sova,
• zdravotní stav,
• buzení během noci.

Co je to sociální jet lag?

Člověk je geneticky nastavený na to, jestli bude chodit brzy spát a ráno dříve vstávat, nebo naopak bude ponocovat a ráno si přispí. Hovoříme zde o chronotypu, který určuje, kdy se v těle uskutečňují jednotlivé biologické procesy včetně produkce kortizolu, změn tělesné teploty, střídání aktivity a odpočinku. Zatímco cirkadiánní rytmus je možné určitým způsobem ovlivnit, chronotyp je vůči změnám imunní.

I proto je pro noční sovy dost obtížně přejít na režim, který upřednostňují ranní skřivani. U sov vrcholí energie během pozdního rána a pozdního večera. Je pro ně typické noční bdění, protože produkce melatoninu, hormonu odpovědného za spánek, u nich nastává se zpožděním 2 až 3 hodin oproti ranním ptáčatům. I proto bývají sovy více zatížené sociálním jet lagem, což je cirkadiánní vychýlení neboli nesoulad mezi biologickým a sociálním časem, říká chronobiolog Till Roennberg.

Sociální jet lag je obvykle způsoben nepravidelnou dobou spánku či rozvrhem práce na směny, které jsou typické pro práci vrátného, zdravotníka, hasiče, policisty, dispečera a tak podobně. Projevuje se zvýšenou denní ospalostí, delší dobou usínání, obtížným soustředěním na pracovní úkoly, podrážděností, nervozitou a stresem. Může přispívat ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, obezity, cukrovky 2. typu a vysokého krevního tlaku.

Lidé typu skřivani jsou geneticky naprogramováni chodit spát a vstávat brzy, což více vyhovuje nastavení naší společnosti. Proto ranní ptáčata nejsou působení sociálního jetlagu tolik vystavena. Proti sociálnímu jetlagu je možné bojovat tím, že člověk chodí spát ve stále stejnou dobu a ve stejný čas také vstává, a to i o víkendu. Tím minimalizuje spánkový dluh a případnou únavu.

Jak zjistit, kdy jste nejproduktivnější?

Pracovní produktivita se velmi často odvíjí od chronotypu člověka. Je dobré si vést deník a v něm hodnotit produktivitu během dne. Po dvou týdnech pravidelného zapisování množství energie, kterou během dne oplýváte, možná zjistíte, že jste nejproduktivnější od 10 do 12 hodin, zatímco po obědě to jde u vás s produktivitou prudce dolů.

Výhodu mají pracovníci, kteří si svou práci mohou rozložit podle toho, kdy mají energetickou špičku a jsou nejvýkonnější. Bohužel dělníci u pásu, prodavačky, zdravotníci a další profese si o tomto mohou leda nechat zdát. Ani práce v kuchyni nejde příliš přizpůsobit individuálním požadavkům.