Místo dryáčníka nebo brabenáře už dnes neseženete. Ale už ani například telegrafistu. Která další povolání zanikla?
Když si dnes pročítáte inzeráty, které nabízejí práci, hmeží se to samými senior a junior managery, operátory, IT specialisty, konzultanty, copy writery... Dřívě měla povolání daleko poetičtější názvy a většinou z nich člověk mohl zjistit, o co vlastně jde. Tak například takový dryáčník například vyráběl léčivé tinktury a lektvary. Pecivál zas opravoval kamna a brabenář sbíral mravenčí kukly. To jsou už doby opravdu dávno minulé, ale profese díky pokroku zanikají i třeba v posledních třiceti letech. Která povolání dnes už na úřadech práce a v personálních agenturách nenajdete?
Nemusíme chodit až do středověku. K zániku některých povolání došlo především kvůli nástupu moderních strojů a počítačů. Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi další povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti TREXIMA. Ta porovnala profese v oficiálním Katalogu prací z roku 1996 a v současné Národní soustavě povolání, která na tento katalog navazuje.
Přehled „vyškrtnutých“ povolání, která zmizela za posledních 30 let
Kartáčník, tužkař, výrobce zápalek, správce kmene zemědělského pojištění, mechanik telegrafních zařízení, doručovatel telegramů, telegrafista, telefonista v provozu telekomunikací, vakuář, opravářka punčoch, modistka – čepičářka, svačinář, perforatér - polygrafie, rákosář - zemědělství, kreslič.
Důvodů, proč jednotlivá povolání zanikla, je několik. Nejčastěji místo ruční práce – podobně jako v případě výroby sirek a tužek – nastoupily stroje. Týká se to třeba práce perforatéra, který se dle dvacet let staré definice zabýval „perforováním nevyplněných děrných pásek, zpracováním disket a čistopisů pro čtecí zařízení“. Rozkreslování konstrukčních podkladů podle předloh zase nahradilo projektování pomocí grafických programů.
Pokud některé technologie vymizely, tak to logicky vedlo i k zániku povolání, která s nimi souvisela. Typickým příkladem jsou telegrafní zařízení – poslední telegram byl v Česku odeslán 1. dubna 2010 do Muzea kuriozit v Pelhřimově. Podobný osud mělo i povolání vakuáře. Výroba klasických vakuových žárovek nebo obrazovek typu CRT, kterou měli tito zaměstnanci na starost, totiž v Česku již neexistuje.
Profese, kterým hrozí zánik, najdeme v Národní soustavě povolání i nyní. K zaměstnáním, která se v Česku už téměř samostatně nevyskytují, patří podle analýzy TREXIMY práce prýmkaře, síťaře nebo provazníka. Jen pro pořádek, ve všech třech případech jde o profese z oblasti textilní a oděvní výroby, například prýmkař obsluhuje a udržuje pletařské stroje
Velmi ojediněle dnes narazíme rovněž na obsluhovače výtahu. Donedávna jej bylo možné potkat například v obchodním domě Prior ve Zlíně, i ten ale liftboye „zrušil“.
Načerpejte další informace
Práce na směny není pro každého
Práce na směny má několik podob a funguje v mnoha odvětvích. Velmi často se zavádí z ekonomického důvodu, aby provoz běžel nepřetržitě a firma dosáhla co největšího zisku. V …
Smlouva na dobu určitou nebo raději na neurčitou? Který typ smlouvy vám zajistí klidné spaní.
Jistota nebo svoboda? Stabilní místo, nebo možnost zkoušet stále něco nového? Výběr mezi smlouvou na dobu určitou a neurčitou není jen právní formalita – často rozhoduje o tom, jak bude…
Když se férové zacházení změní v diskriminaci
O rovnosti a férovém zacházení v zaměstnání se v posledních letech mluví stále častěji. I přesto se mnoho zaměstnanců stále setkává s diskriminací, ačkoli jde o nejzávažnější…
Sdílené pracovní místo
Sdílené pracovní místo, neboli job sharing, je moderní způsob zaměstnávání, který se v českém zákoníku práce objevil teprve v roce 2021. Umožňuje, aby se o jednu pracovní pozici dělilo více…