Na tom, o kolik se zvýší minimální mzda, se zatím politici nedohodli

Odbory i MPSV na jednání zopakovaly své požadavky, které zaměstnavatelé odmítají. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) připouští nárůst ze současných 9900 korun na 10 600, sociální demokraté si stojí za 11 tisíci.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos v lednu a to z 9 200 korun na 9 900. O jejím dalším růstu musí rozhodnout vláda.

Minimální mzda v Česku patří k nejnižším v EU

I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko. Zatímco zaměstnanci v Lucembursku mají nárok na nejméně 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun, v Česku to je 9900 korun. Jde o pátou nejnižší částku v Unii. Ukazuje to porovnání, které na základě údajů z Eurostatu a jednotlivých národních úřadů sestavil online deník Aktuálně.cz.

Nízké sazby dlouhodobě kritizují hlavně odboráři. Česko se podle nich kvůli malé minimální mzdě stává zásobárnou levné pracovní síly, což je důvod, proč si tuzemský zaměstnanec vydělá na stejné pozici méně než třeba v Německu nebo ve Španělsku. A lidé s nižšími příjmy si toho logicky mohou koupit méně.

Politici pak o zavedení minimálních mezd usilují z několika důvodů. Kromě toho, že větší spotřeba může pomoct ekonomice, tak lze získat rychlé body u voličů. Zároveň doufají, že minimální mzda donutí lidi pracovat. Čím je totiž vyšší, tím méně se vyplatí spoléhat místo výplaty na sociální dávky.

Minimální mzda má i své kritiky

Existence státem stanovené minimální mzdy má ale i řadu kritiků. Ekonomům vadí, že firmy musí dávat lidem více peněz, než na kolik by je často samy ohodnotily. "Sebelepší politik nemůže nikdy adekvátně určit cenu práce," říká pro aktualne.cz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Mzda by podle něj měla záviset na tom, jaký je zájem o konkrétní pracovní činnost. Měla by také odrážet cenu, kterou jsou zákazníci za zboží či služby ochotni platit.

Dále kritici varují, že kvůli minimální mzdě vzroste nezaměstnanost. Některé uchazeče totiž firmy raději odmítnou, než aby jim musely dávat více peněz. Další podniky tyto lidi zaměstnají neoficiálně - protože tak ušetří na odvodech za zdravotní a sociální pojištění, připomíná Rod.

"Při zvyšování minimální mzdy jsou běžné reakce zaměstnavatelů typu: Hele, vyřiď si živnosťák a zdravotní a sociální půjde za tebou, část uděláme na dohodu o provedení práce a zbytek půjde na ruku nebo rovnou: Tady máš výpověď, ale zítra normálně přijď," popisuje Rod. Řada zaměstnanců podle nich tyto podmínky přijme, i když jsou pro ně méně výhodné.