Zdá se vám, že máte nemoc z povolání? Určuje je speciální seznam

Například bolesti zad ze sezení u počítače, deprese způsobené pracovním stresem nebo syndrom vyhoření byste na seznamu hledali marně. Aby se jednalo o nemoc z povolání, musí být splněno několik podmínek. V první řadě musí být vaše onemocnění na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda. Za další musí existovat prokazatelná souvislost mezi vaší nemocí a „výkonem profese“ nebo prostředím, ve kterém jste pracovali.

Co dělat, když se vám zdá, že nemocí z povolání trpíte?

Máte zdravotní potíže a tušíte, že by mohly souviset s vaší prací? Stejně jako při každé jiné nemoci bez otálení zamiřte k praktickému lékaři. Ten vám sice může potvrdit domněnku o původu onemocnění, nicméně vám nemůže potvrdit patřičné lejstro. Uznat nemoc z povolání je výhradně v kompetenci střediska nemocí z povolání, kam vás váš doktor s lékařskou zprávou vyšle.

Můžete tam dojít i sami, nicméně tamní lékaři si ale tak jako tak nejdřív vyžádají dokumentaci od vašeho praktika.

Když i středisko nemocí nabude podezření, že choroba souvisí s vaším povoláním, přijde na řadu krajská hygienická stanice, která prověří podmínky na pracovišti.

Na základě výsledků šetření hygieny vydá středisko nemocí z povolání lékařský posudek, ve kterém vás buď uzná, nebo neuzná nemocným z povolání. Když s výsledkem nesouhlasíte, můžete do deseti dnů od obdržení posudku podat klinice pracovního lékařství, která posudek vydala, návrh na jeho přezkoumání – stejnou možnost má i zaměstnavatel.

Na co máte s nemocí z povolání nárok?

Pokud máte nemoc z povolání uznanou, nebojte se přihlásit o odškodné. Zaměstnavatel platit musí. Kolik? Přesně tolik, aby dorovnal rozdíl mezi vaším příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po celou dobu pracovní neschopnosti vám tedy doplácí rozdíl mezi nemocenskou a dřívějším průměrným platem. Náhrada vám náleží i za první tři dny pracovní neschopnosti – za jiných okolností se první tři dny náhrada mzdy ani nemocenská nevyplácí.

Zdroj: www.penize.cz