Když během pohovoru padnou diskriminační otázky

Když jdete na pohovor, tak zpravidla očekáváte, že vám bude položeno mnoho rozmanitých otázek. Kde jste byli naposledy zaměstnáni? Jaký je váš největší dosavadní pracovní úspěch? Co můžete do naší firmy přinést? Takové otázky asi nikoho nepřekvapí. Co když ale zpovídající v podobě personalisty nebo zaměstnavatele změní tón a začne se vás vyptávat na věci jako: Jaké jste sexuální orientace? Kterou stranu jste v posledních volbách volil/a? Máte partnera a plánujete s ním v blízké době rodinu?

Cítíte se při zodpovídání takových otázek nepohodlně? A máte na to plné právo! Právě vám totiž byly položeny typy takzvaných diskriminačních otázek. Máte také štěstí, protože zákon stojí v takovém případě na vaší straně. Existují ale i výjimky, kdy tyto nepřípustné otázky nejsou protizákonné. Pojďme se na celou problematiku podívat blíže.

Co patří mezi diskriminační otázky?

Nejprve si druhy diskriminačních otázek rozdělme do pěti základních skupin:

• Otázky ohledně zdravotního stavu uchazeče

Příklad: Jak často býváte nemocný/á? Trpíte depresemi? Jste těhotná?

• Otázky ohledně sexuální orientace uchazeče

Příklad: Jste homosexuál nebo heterosexuál?

• Otázky ohledně politického a náboženského přesvědčení uchazeče

Příklad: Koho jste volil/a v posledních volbách? Jste věřící? Jakého jste vyznání?

• Otázky ohledně osobní situace uchazeče

Příklad: Jste kuřák? Máte přítele/přítelkyni? Jaký je váš rodinný stav?

• Otázky ohledně rodinné situace uchazeče

Příklad: Plánujete založit v blízké době rodinu? Kolik máte dětí? Jsou vaše děti často nemocné?

Jak odpovědět?

I když zákon stojí na vaší straně, není samozřejmě jednoduché personalistu či zaměstnavatele jednoduše odkázat do příslušných mezí, pokud o konkrétní pracovní místo opravdu stojíte. Co může připadat jako nevhodná otázka vám, nemusí tak chápat i zaměstnavatel. Že jedná protizákonně navíc nemusí ani tušit.

Samozřejmě je možné, že vám zodpovídání otázky ohledně soukromých věcí nemusí vadit. Pokud se vás například na pohovoru ptají na děti, vy je nemáte a víte, že to může být i určitých plusem pro vaše přijetí, můžete na otázku s klidem odpovědět. Co ovšem dělat v případě opaku?

Zkusit můžete zkrátka taktně odmítnout odpovědět a poukázat na existenci zákona. Zaměstnavateli tak aspoň ukážete, že jste se na přijímací řízení opravdu důkladně připravili. Řešením dále může být reakce protiotázkou. Zeptejte se například, jak je dotazovaná skutečnost důležitá v případě vykonávání konkrétního povolání. Můžete také zvolit taktiku, kdy na otázku odpovíte, ale zároveň sdělíte, že určitá věc nemá žádného vlivu na váš pracovní výkon. (Příklad: Ano, mám děti, ale zároveň i prarodiče vždy připravené se o ně v případě nemoci postarat.)

Kdy jsou diskriminační otázky přístupné?

Nic není ale černobílé, a tak i mezi diskriminačními otázkami existují výjimky. V takových případech se vás personalista nebo zaměstnavatel rozhodně nechce dotknout, ale absence či přítomnost konkrétní skutečnosti je vůbec předpokladem pro přijetí do zaměstnaní.

Otázky na zdravotní stav jsou kupříkladu na místě, je-li práce fyzicky náročná, nebo se při ní zaměstnanec dostává do styku s alergickými látkami. Stejně tak nemusí být vhodná pro těhotné ženy a zaměstnavatel tedy chce zavčas zabránit možným zdravotním komplikacím svých podřízených.

Pokud volná pracovní pozice spadá do politické či náboženské sféry, rovněž není nemístné zeptat se na uchazečovu příslušnost. Hlásíte-li se na místo ve státní správě, samozřejmostí by měla být trestní bezúhonnost, a proto i zde je v pořádku požadování prokázaného čistého rejstříku.