Za stravenky už se možná najíte pouze v restauraci

Zatím se stravenkami dalo platit za jakékoliv potraviny vyjma alkoholu v obchodech. To ale nesplňuje původní poslání stravenek, podporovat zdravý životní styl s pravidelnou stravou. Zákon vůbec neřeší, zda si zaměstnanec za stravenky kupuje nezdravé, nebo zdravé jídlo.

„V minulosti byly proti stravenkám různé ataky, které si vybíraly jen ty negativní věci. Přísnější zákon by umožnil, aby se takové věci neděly,“ vysvětlil Bulíř.

Do chystané změny zákona o dani z příjmu chtějí proto firmy jasněji definovat, jak a kdy se mohou stravenky používat. Zatím je drží při životě hlavně to, že si firmy mohou náklady na ně odepisovat a snižovat si tím daňový základ.

Chtějí například povinnost uznávat stravenky jen ve smluvní síti. Dosud se totiž dá stravenkami platit i v obchodech, které smlouvu s vydávacími firmami nemají, a stává se z nich v podstatě alternativní měna. „Nemůžeme pak u nich kontrolovat, zda se za ně nekupuje něco jiného, než co povoluje zákon,“ vysvětlil Bulíř. Očekává však výrazný úbytek zneužívání díky zavedení elektronické evidence tržeb, která ztíží možnost „recyklace“ stravenek.
    
Podle odhadů Apropos se ale takto zneužívají jen zhruba tři procenta všech stravenek. Boj proti takovému zneužívání má svůj důvod – z každé vydané stravenky má provozovatel stravenkového systému provizi jak od restaurace, tak od firmy, která si je kupuje pro zaměstnance.

Český trh si rozdělilo hlavně trio těchto největších firem. Na Slovensku loni padla vysoká pokuta za kartel stravenkářských firem, v Česku však Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nic podobného neřeší.

Stát zatím s úpravami váhá, nelíbí se mu ani možnost zavést povinně elektronické stravenky. Ročně se ve stravenkách protočí víc než 15 miliard korun.