Vše, co potřebujete vědět o záloze na výplatu

Definice zálohy na výplatu

Dle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat po vykonání práce, a to nejpozději následující kalendářní měsíc. Firma zároveň musí stanovit pravidelný měsíční výplatní termín, který běžně najdete ve své pracovní smlouvě. Pokud tedy odpracujete celý květen, výplata vám na účet přijde v červnu. Přečtěte si, jak postupovat, když vám zaměstnavatel nezaplatí.

Z těchto faktů tedy vyplývá, že zákoník práce zálohu na výplatu nijak nenařizuje, ale ani nezakazuje. Jde v podstatě o projev dobré vůle zaměstnavatele, když zálohu povolí. 

V případě, že si vezmete zálohu 10 dní před výplatou a váš standardní výplatní termín připadá na 15. den v měsíci, bude vám v tento termín poskytnut doplatek mzdy nebo platu. 

Jeho výpočet probíhá tak, že se zaměstnanci vypočte hrubá mzda za odpracovaný měsíc. Od ní se odečte daň z příjmů a srážky sociálního a zdravotního pojištění, případně exekuce či insolvence, a to z toho důvodu, protože z poskytnuté zálohy se nic neodečítá. Výsledkem je čistá mzda, která se poníží o vyplacenou zálohu a zbytek doplatku je poukázán na účet zaměstnance. 

Zálohu na plat či mzdu promyslete

Záloha na výplatu může být dobrým pomocníkem, když vám vzniknou nečekané výdaje. Její velkou předností je, že na rozdíl od bankovních i nebankovních půjček je bezúročná. Dobře ale zvažte, zda záloha nenaruší vztahy se zaměstnavatelem, který si domyslí, že máte finanční potíže. Opakované braní záloh může mít vliv na vaše povýšení nebo hodnocení pracovního výkonu. Nehledě na to, že tato skutečnost bude mít vliv také na to, jak na vás budou pohlížet kolegové. 

Promyslete, zda částka ponížená o zálohu nenaruší váš běžný měsíční rozpočet. Vyhněte se opakovaným zálohám, které vás mohou přivést do finanční pasti. V případě, že vám finance nestačí, najděte si lépe placenou práci nebo alespoň přivýdělek. Řešením může být také změna bydliště, protože ve větších městech jako například v Praze nabízí firmy pochopitelně vyšší mzdy než třeba na Vysočině v Telči. Nebo změňte úplně svůj dosavadní obor a polepšete si. 

Zálohu nebo raději půjčku? 

Jak již bylo řečeno, mezi hlavní výhody zálohy patří její bezúročnost. Pokud sem tam nevyjdete s financemi, dá se to tolerovat. V případě, že ale potřebujete větší finanční obnos, bude lepším řešením krátkodobá půjčka, která mívá příznivé úroky. 

Najděte si lepší zaměstnání

Náklady spojené s vyplácením záloh

Zaměstnavatel je povinen bezplatně poskytnout zaměstnanci výplatu pouze jednou v měsíci. Může proto nastat situace, kdy bude chtít po pracovníkovi zaplatit náklady spojené s vyplacením zálohy. Mezi ně patří náklady spojené s administrativou nebo poplatky za bankovními převody Pokud tak neučiní, nebudou tyto vynaložené náklady považovány za daňově uznatelné. 

V praxi to často funguje tak, že zaměstnavatel nastaví pravidlo, kdy první zálohu v měsíci poskytne bezplatně, přičemž ostatní již zpoplatní. Zároveň lze stanovit, že si pracovník může formou záloh vybrat např. maximálně 70 % odpracované mzdy. 

Aplikace na zálohy

V dnešním světě moderních technologií existují dokonce aplikace, které usnadňují vyplácení záloh jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům. Bývají propojeny s docházkovým i mzdovým systémem, což zaměstnancům poskytuje větší přehled o již vydělané mzdě. Následně si mohou sami zažádat o zálohu a to klidně opakovaně. Běžné je to zejména u letních brigád, nebo pracovníků ve stavebnictví, obchodě či výrobě. 

Jak požádat o zálohu na výplatu

Vzhledem tomu, že se zákoník práce nijak nezabývá vyplácením záloh, nedefinuje ani samotnou žádost o ně. Vždy by ale měla mít písemnou formu. Některé firmy mají dokonce jasně daný formulář, který stačí vyplnit. Ten pak předáte svému nadřízenému, který jej podepíše a zadá do účtárny, nebo vás pošle rovnou s formulářem do účtárny. 

Můžu jako brigádník žádat o zálohu? 

Zálohy na mzdu či plat bývají nejběžnější u pracovních poměrů, které jsou uzavřeny na pracovní smlouvu. Protože vyplácení záloh ale závisí pouze na uvážení zaměstnavatele, vyvstává otázka, zda o ni můžete žádat i při práci na DPP či DPČ.

U dohod o provedení práce nejsou zálohy příliš časté, protože tato forma spolupráce se uzavírá zejména pro jednorázové činnosti. Vzhledem k omezení 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele mají navíc krátkodobý charakter. Oproti tomu je dohoda o pracovní činnosti o něco flexibilnější a umožňuje dlouhodobější spolupráci. Pokud to zaměstnavatel povolí, mohou tak například pracovníci při letní brigádě žádat o zálohu klidně každý týden. V oboru případech tak závisí na dohodě se zaměstnavatelem. 

Záloha na výplatu při exekuci či insolvenci

Složitější situace nastává u pracovníků, kteří mají exekuci nebo insolvenci. Před přijmutím zaměstnance by si měl zaměstnavatel vždy ověřit, zda není pracovník v insolvenčním řízení. Neprováděním srážek by se totiž stal odpovědný za škody, které by vznikly věřitelům. Proto postupujte velmi obezřetně a raději si vyžádejte písemný souhlas od insolvenčního správce s vyplácením záloh. 

Při exekuci může zaměstnavatel provést povinné srážky poměrnou částí již ze zálohy. Zároveň nesmí zapomenout na to, že zaměstnanec musí mít dostatek nevyplacené mzdy na to, aby mohly být provedeny zákonné srážky v plné výši. Zároveň musí dlužníkovi zůstat tzv. nezabavitelné minimum, které se každoročně mění. Pro rok 2025 činí 12 705 Kč.

Rizika spojená se zálohami na výplatu

Zaměstnavatel se bohužel může potýkat s jistými problémy, které s vyplacením zálohy souvisí, a to hlavně v případě, kdy si zaměstnanec vybere zálohu, ale jeho pracovní poměr následně skončí ještě před tím, než odpracoval období, na nějž se záloha stahovala. Jeho nárok na mzdu je tedy nižší než vyplacená záloha a pracovník její část bude dlužit. Dlužnou částku samozřejmě zaměstnavatel může vymáhat, ale pokud podřízený přestane komunikovat, nebo se odstěhuje, může to být nejen administrativně, ale i právně náročné. 

Dbát by zaměstnavatel měl i na jasně stanovená pravidla, aby nedocházelo k tomu, že bude u každého zaměstnance posuzována žádost o zálohu jiným způsobem. Bez nich by mohlo dojít k nerovnému přístupu, což by následně jistě ovlivnilo atmosféru i morálku ve firmě. Díky jasným pravidlům nebudou navíc sami zaměstnanci záloh zneužívat a brát si je, kdy se jim zachce.

Protože nejde o konečnou mzdu či plat, ale pouze o jejich část, musí být záloha řádně účetně evidována. Chyby v zaúčtování by vedly k nesrovnalostem na výplatních páskách nebo k problémům při kontrole ze strany finančního úřadu či inspekce práce.

Rizika spojená s vyplácením záloh tak snadno eliminujete vytvořením interní směrnice, která žádosti o zálohy na výplaty jasně definuje. Tím si nejen usnadníte administrativu, ale také předejte nedorozumění a jiným problémům.